Flat white
realizace 2025
Základním požadavkem investorů bylo vytvořit domov pro čtyřčlennou rodinu, který bude fungovat jako tiché útočiště a protiváha k dynamickému vnějšímu světu. Tento cíl doprovázelo zadání, které v kontextu rodinného bydlení nebývá obvyklé: vytvořit prostor postavený na striktním minimalismu, absolutní absenci barev a vyloučení tradičních dekorativních předmětů. Naším úkolem bylo najít rovnováhu mezi tímto asketickým nárokem a potřebami běžného provozu domácnosti. Architektonické řešení se proto soustředí na kvalitu samotného prostoru a distribuci přirozeného světla.
Důležitým tématem návrhu bylo prosvětlení vnitřních částí dispozice bez přímého kontaktu s fasádou. Klíčovým prvkem se stala dělicí příčka z profilitu, která odděluje technické zázemí od obytné zóny. Tento polotransparentní materiál funguje jako přirozený světlovod – díky své struktuře umožňuje prostup denního světla hluboko do bytu, ale zároveň zůstává neprůhledný. Tato kombinace vlastností zajišťuje plné soukromí oddělených zón, příčemž prostupující měkké světlo definuje specifický charakter celého vstupního traktu.
Interiér je důsledně komponován v monochromatické škále bílých a šedých tónů. Právě absence barev a dekoru záměrně přenáší pozornost na textury materiálů a tvarosloví solitérního nábytku, který v prostoru funguje jako ústřední vizuální prvek. Maximální přehlednost bytu zajišťuje na míru vyrobený rozsáhlý úložný systém, integrovaný do souvislých ploch, které lícují se stěnami a tvoří s nimi jednotný celek. Tyto kompaktní vestavby eliminují vizuální šum a koncentrují provozní potřeby rodiny do nenápadných bloků, čímž uvolňují plochu pro volný pohyb.
Srdcem bytu je obývací pokoj plynule navazující na velkorysou terasu s výhledem do zeleně. Díky velkoformátovému prosklení dochází k optickému i funkčnímu smazání hranice mezi interiérem a exteriérem. V letních měsících lze prosklenou stěnu zcela otevřít, čímž se obytná plocha fakticky rozšiřuje na celkových 62 m²., což poskytuje rodině nadstandardní prostor pro společné setkávání.
V rámci celkového konceptu představují mírnou výjimku pouze dětské pokoje. Do nich jsme vnesli jemné akcenty v tlumených barvách v podobě vestavěných policových systémů na míru. Dětské pokoje tak získávají na hravosti, zatímco estetická integrita celého návrhu zůstává nedotčena.
Fotografie: Jan Pernekr
Důležitým tématem návrhu bylo prosvětlení vnitřních částí dispozice bez přímého kontaktu s fasádou. Klíčovým prvkem se stala dělicí příčka z profilitu, která odděluje technické zázemí od obytné zóny. Tento polotransparentní materiál funguje jako přirozený světlovod – díky své struktuře umožňuje prostup denního světla hluboko do bytu, ale zároveň zůstává neprůhledný. Tato kombinace vlastností zajišťuje plné soukromí oddělených zón, příčemž prostupující měkké světlo definuje specifický charakter celého vstupního traktu.
Interiér je důsledně komponován v monochromatické škále bílých a šedých tónů. Právě absence barev a dekoru záměrně přenáší pozornost na textury materiálů a tvarosloví solitérního nábytku, který v prostoru funguje jako ústřední vizuální prvek. Maximální přehlednost bytu zajišťuje na míru vyrobený rozsáhlý úložný systém, integrovaný do souvislých ploch, které lícují se stěnami a tvoří s nimi jednotný celek. Tyto kompaktní vestavby eliminují vizuální šum a koncentrují provozní potřeby rodiny do nenápadných bloků, čímž uvolňují plochu pro volný pohyb.
Srdcem bytu je obývací pokoj plynule navazující na velkorysou terasu s výhledem do zeleně. Díky velkoformátovému prosklení dochází k optickému i funkčnímu smazání hranice mezi interiérem a exteriérem. V letních měsících lze prosklenou stěnu zcela otevřít, čímž se obytná plocha fakticky rozšiřuje na celkových 62 m²., což poskytuje rodině nadstandardní prostor pro společné setkávání.
V rámci celkového konceptu představují mírnou výjimku pouze dětské pokoje. Do nich jsme vnesli jemné akcenty v tlumených barvách v podobě vestavěných policových systémů na míru. Dětské pokoje tak získávají na hravosti, zatímco estetická integrita celého návrhu zůstává nedotčena.
Fotografie: Jan Pernekr
×